Zdi samoty

Tmavý svět a světlé zdi,
zdi plné smutné samoty.
Samota, jak v moři na lodi
a ten pocit velké prázdnoty.

Kde kolem tebe nic není,
jak zahrada zvadlých růží.
Jako prázdné probuzení,
jako jed pronikající kůží.

Tak se cítíš když to přijde,
bojíš se co z toho vzejde.
Krásné to jistě bude,
nic z tebe neubude.

Ano, tím jedem láska je,
drží se svině jak naděje.
Stále s tebou, zcela všude,
vždy jí trocha v srdci zbude.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *