Zrazen vlastním srdcem

Byl jsem zrazen vlastním srdcem,
byl jsem svou dýkou pobodán.
V kleče na studené zemi zdrcen,
vroucnému zoufalství propadám.

Nabízí mi svoji ruku,
nabízí mi klidnou hruď.
V neutěšitelném breku
křičím: Jen mne suď!

Ty, jenž znáš můj osud.
Ty, jenž znáš mou minulost.
V jakém hříchu jsem žil dosud
a kam své kroky ubírám.

Žil jsem abych snil,
nyní žiji sen
a člověk co ze mě zbyl
je jako tmavý den.

Zůstávám tak v tvojí mysli,
zůstávám tak stát.
Přemýšlím kde jsme byli
a kde se budem kát.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *