Smutek

Těžce dopadá a o zem duní,
ten co tíží touhu žít.
V noci rád tě budí
a brání ti snít.

Pamatuješ si to setkání?
Kdy s ním jsi prvně byl.
Pamatuješ si to zklamání?
Kdy on jediný ti zbyl.

Drtil těžce tvoje srdce,
svazoval tě okovy,
zakryl žhnoucí slunce,
stvořil pusté ostrovy.

Opět sami v místnosti,
kde jiní nemohou být.
Opět v naprosté tichosti.
Nepřeješ si být.

Smutek, jediný společník,
co potkal si jej před lety.
Smutek, skvělý tanečník,
co lepí se štěstí na paty.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *